Tuky

TUKOFÓBIE: Velký omyl

Základním pilířem tohoto článku je očištění a osvobození nasycených tuků, jež byly na dlouhá léta uvrženy do “dietního vězení” a jejíchž konzumace nám byla tolik odpírána lékařskými doporučními či “studiemi” mezinárodních organizací. Možná vám již teď připadám příliš militantní, ale prosím vás o strpění. Vše si vysvětlíme.

Co nám je/bylo tvrzeno (co se dozvíte)…

1. Otázka:

Jaké druhy nasycených tuků nám údajně škodí?

Odpověď:

Jedná se živočišné tuky (máslo, ghee, lůj, sádlo, šmalc…). Tyto tuky označujeme za nasysené – pod anglickým názvem je nalezneme jako Saturated FAts – zkráceně SFA)

2. Otázka:

Jak nám mají tyto tuky škodit?

Odpověď:

Údajně způsobují kardiovaskulární onemocnění, a to zejména díky zvyšování “špatného” LDL cholesterolu. Mají mít devastující účinek na zdraví našeho srdce (bylo nám zdůrazněno, že pokud budeme tyto nasycené tuky konzumovat, tak jsme na nejlepší cestě k tomu způsobit si infarkt či mrtvici).

3. Otázka:

Jaká byla a jsou současná doporučení týkající se konzumace těchto nasycených tuků?

Odpověď:

Striktní omezení nasycených tuků ve prospěch zvýšené konzumace sacharidů* a polynenasycených tuků (anglicky: PolyUnsaturated FAts – zkráceně PUFA)

*(není sacharid jako sacharid! Čtěte rozdíl mezi sacharidy čerpaných ze zeleniny po případě z ovoce a sacharidů čerpaných z obilovin či rafinovaných/průmyslově zpracovaných těstovin, pečiva, těst a snacků…)

Jaká je realita, aneb: tukový omyl…

Oficiální prameny uvádí a považují téměř za jisté, že primární cestou, jak snížit riziko srdečního onemocnění je razantně snížit či vůbec nekonzumovat nasycené tuky (jak je uvedeno výše, budeme se v souvislosti s tímto článkem bavit zejména o tucích živočišných). Tento pokyn, představuje jeden z pilířů mezinárodního doporučení ohledně zdravé výživy.

Nemluvím zde o doporučení z časopisu Dieta nebo článku z webu pro ženy. Mluvím zde o doporučení takových hráčů, jako jsou Britská agentura potravinových standardů (FSA  – jejich doporučení čtěte zde) či  Úřad pro kontrolu potravin a léčiv spojených států (FDA – jejich doporučení čtěte zde).

Ve zkratce se dočtete velmi přesvědčivé tvrzení, že díky snížené konzumaci nasycených tuků (říkejme tomu pracovně snížená konzumace sádla) prospějete vašemu zdraví, snížíte hladinu špatného LDL cholesterolu, zachráníte vaše srdce, ušetříte tisíce životů (propočteno přesně na 3500) ročně + nepočítám miliardy liber ušetřených v rámci předejití ekonomických škod.

Naštěstí zde máme i jiné hráče (nikoliv malé), kteří se do celé věci opřeli a začali tuto “protisádelnoulobby podkládat pádnými protidůkazy. Jak to tedy je?

Vemte si to polopatě. Je nám tvrzeno, že pokud budeme jíst sádlo (pamatujte na pracovní název 🙂 ), zvyšujeme hladinu špatného LDL cholesterolu a tím si zaděláváme na infarkt.Je nám doporučeno sádlo zatratit, nahradit jej jinou potravinou, jako například bílkovinami (maso), sacharidy (celozrnné obiloviny), mono- (olivový olej, avokádový olej) a poly-nenasycenými tuky (ryby, ořechy atd.)*.  Díky této “výměně” by se nám měl špatný cholesterol LDL snížit, srdce je zdravé, všichni jsou zachráněni.

Ne tak rychle. čekali byste, že pokud tato “fakta” prezentují přední světové úřady zabývající se kvalitou potravin, tak zde musí nutně existovat desítky studií a prací prokazující správnost těchto tvrzení. Bohužel. Není to tak. Vlastně je tomu naopak. Posuďte sami…

  • V roce 2010 byla provedena metaanalýza 21 studií zahrnující 347 747 subjektů, která nenašla žádné důkazy o tom, že by konzumace sádla měla za následek zvýšení rizika onemocnění věnčitých tepen, mrtvice nebo kardiovaskulárních chorob. Po přečtení mi málem vypadly oči z důlků. Nechápala jsem jak je to možně, byl to jen začátek. (Siri-Tarino, P. W. et Am J Clin Nutr., 2010, 91(3):535-46 + The America Journal of Clinical Nutrition).
  • Velká japonská kohortní studie rovněž publikovaná v roce 2010 , jež po dobu 14-ti let studovala 58 453 mužů a žen, zjistila, že ti, jež konzumovali málé (úřady doporučené) množství sádla denně, měli v porovnámí s těmi, jež konzumovali 8x tolik, zvýšené riziko mrtvice o 45% + riziko srdečních onemocnění zvýšené o 22%. (Yamagishi, K. et Am J Clin Nutr., 2010, 92(4): 759-65 + US national Library o Medicine).