Inspirace

TUKOFÓBIE: Velký omyl

Základním pilířem tohoto článku je očištění a osvobození nasycených tuků, jež byly na dlouhá léta uvrženy do “dietního vězení” a jejíchž konzumace nám byla tolik odpírána lékařskými doporučními či “studiemi” mezinárodních organizací. Možná vám již teď připadám příliš militantní, ale prosím vás o strpění. Vše si vysvětlíme.

Co nám je/bylo tvrzeno (co se dozvíte)…

1. Otázka:

Jaké druhy nasycených tuků nám údajně škodí?

Odpověď:

Jedná se živočišné tuky (máslo, ghee, lůj, sádlo, šmalc…). Tyto tuky označujeme za nasysené – pod anglickým názvem je nalezneme jako Saturated FAts – zkráceně SFA)

2. Otázka:

Jak nám mají tyto tuky škodit?

Odpověď:

Údajně způsobují kardiovaskulární onemocnění, a to zejména díky zvyšování “špatného” LDL cholesterolu. Mají mít devastující účinek na zdraví našeho srdce (bylo nám zdůrazněno, že pokud budeme tyto nasycené tuky konzumovat, tak jsme na nejlepší cestě k tomu způsobit si infarkt či mrtvici).

3. Otázka:

Jaká byla a jsou současná doporučení týkající se konzumace těchto nasycených tuků?

Odpověď:

Striktní omezení nasycených tuků ve prospěch zvýšené konzumace sacharidů* a polynenasycených tuků (anglicky: PolyUnsaturated FAts – zkráceně PUFA)

*(není sacharid jako sacharid! Čtěte rozdíl mezi sacharidy čerpaných ze zeleniny po případě z ovoce a sacharidů čerpaných z obilovin či rafinovaných/průmyslově zpracovaných těstovin, pečiva, těst a snacků…)

Jaká je realita, aneb: tukový omyl…

Oficiální prameny uvádí a považují téměř za jisté, že primární cestou, jak snížit riziko srdečního onemocnění je razantně snížit či vůbec nekonzumovat nasycené tuky (jak je uvedeno výše, budeme se v souvislosti s tímto článkem bavit zejména o tucích živočišných). Tento pokyn, představuje jeden z pilířů mezinárodního doporučení ohledně zdravé výživy.

Nemluvím zde o doporučení z časopisu Dieta nebo článku z webu pro ženy. Mluvím zde o doporučení takových hráčů, jako jsou Britská agentura potravinových standardů (FSA  – jejich doporučení čtěte zde) či  Úřad pro kontrolu potravin a léčiv spojených států (FDA – jejich doporučení čtěte zde).

Ve zkratce se dočtete velmi přesvědčivé tvrzení, že díky snížené konzumaci nasycených tuků (říkejme tomu pracovně snížená konzumace sádla) prospějete vašemu zdraví, snížíte hladinu špatného LDL cholesterolu, zachráníte vaše srdce, ušetříte tisíce životů (propočteno přesně na 3500) ročně + nepočítám miliardy liber ušetřených v rámci předejití ekonomických škod.

Naštěstí zde máme i jiné hráče (nikoliv malé), kteří se do celé věci opřeli a začali tuto “protisádelnoulobby podkládat pádnými protidůkazy. Jak to tedy je?

Vemte si to polopatě. Je nám tvrzeno, že pokud budeme jíst sádlo (pamatujte na pracovní název 🙂 ), zvyšujeme hladinu špatného LDL cholesterolu a tím si zaděláváme na infarkt.Je nám doporučeno sádlo zatratit, nahradit jej jinou potravinou, jako například bílkovinami (maso), sacharidy (celozrnné obiloviny), mono- (olivový olej, avokádový olej) a poly-nenasycenými tuky (ryby, ořechy atd.)*.  Díky této “výměně” by se nám měl špatný cholesterol LDL snížit, srdce je zdravé, všichni jsou zachráněni.

Ne tak rychle. čekali byste, že pokud tato “fakta” prezentují přední světové úřady zabývající se kvalitou potravin, tak zde musí nutně existovat desítky studií a prací prokazující správnost těchto tvrzení. Bohužel. Není to tak. Vlastně je tomu naopak. Posuďte sami…

  • V roce 2010 byla provedena metaanalýza 21 studií zahrnující 347 747 subjektů, která nenašla žádné důkazy o tom, že by konzumace sádla měla za následek zvýšení rizika onemocnění věnčitých tepen, mrtvice nebo kardiovaskulárních chorob. Po přečtení mi málem vypadly oči z důlků. Nechápala jsem jak je to možně, byl to jen začátek. (Siri-Tarino, P. W. et Am J Clin Nutr., 2010, 91(3):535-46 + The America Journal of Clinical Nutrition).
  • Velká japonská kohortní studie rovněž publikovaná v roce 2010 , jež po dobu 14-ti let studovala 58 453 mužů a žen, zjistila, že ti, jež konzumovali málé (úřady doporučené) množství sádla denně, měli v porovnámí s těmi, jež konzumovali 8x tolik, zvýšené riziko mrtvice o 45% + riziko srdečních onemocnění zvýšené o 22%. (Yamagishi, K. et Am J Clin Nutr., 2010, 92(4): 759-65 + US national Library o Medicine).

JEZTE 4X DENNĚ CO 4 HODINY!

Následující řádky, prosím, čtěte opravdu velmi pozorně. Jedná se o nejzákladnější část vašeho nového životního stylu. Pokusím se to pojmout úderně a jasně. Tedy: Jdeme na to 🙂

JÍDLO JE INFORMACE: TIMING

Ať chceme či nikoliv: vše co sníme, vše co projde našimi ústy do žaludku dává tělu jasnou informaci o tom, jak má s příslušným chodem nakládat. Představme si na chvíli, že vaše tělo si umíbrblat” samo pro sebe, a může tak komentovat cokoliv, co jste právě pozřeli. Co si asi tak může říkat?Co třeba pár příkladů za všechny…

  • 13.00 hodin: “Hmmm! Tak velká kuřesí prsíčka s brokolicí na páře! Tak z masové bílkoviny budu regenerovat svalstvo, energii asi nepotřebuješ a brokolice? Škoda, že tam nebyl žádný správný tuk, abych z ní mohlo vstřebat vitamíny. Budu ji tedy ignorovat.” Na oběd přijmete flákotu masa a zeleninu na páře v domnění, že jste právě spořádali “super zdravý a low fat” obídek, ale skutek utek! Na oběd máte tělu říci: “funguj! Tu máš sacharidy, dej mi energii, jelikož potřebuji ještě půl dne pracovat.” Tímto obědem jej úplně zmatete. Tělo nebude mít energii z čeho čerpat, jelikož úplně chybí sacharidy. Neutrální zelenina ve formě brokolice je rovněž k ničemu, jelikož jste zapomněli přidat třeba jen lžíci olivového oleje, díky němuž by žaludek mohl vstřebat alespoň potřebné vitamíny.
  • 20.00 hodin: “Kešu oříšky? Jo, proč ne. A další para ořechy? A ještě vlašské? Tak dobře. Spooousta energie z mono-nenasycených tuků. Asi se chystáme někam na tůru. Budeme potřebovat hodně energie, ale opravdu hodně!” Možná jste si dali super svačinku k večernímu filmu, možná jste i celý den jedli ukázkově a šli všem příkladem. To je teď bohužel k ničemu. Pokud na večer příjmete takovou kalorickou bombu, tělo nemá nejmenší šanci s přijatou energií adekvátně naložit. Vše půjde rovnou do tukových zásob, ale ještě před tím se vám žaludek odvděčí těžkostí, tělo zasáhne ve formě letargie a nepříjemný pocit je na světě. Všechno proto, že jste zkrátka neodhadli velikost porce a čas, kdy si tuto jinak skvělou pochoutku dopřát.
  • 22.00 hodin: “Ooo, ovoce! To mám rádo. Je pěkně sladké. V pořádku, pošlu tedy organizmu energii ze získaného cukru.” V tuto denní dobu tělu řeknete, že potřebuje energii. Když ovšem jdete záhy spát, tak se energie uloží do tukových zásob, jelikož vy jste ve stavu regenerace těla.
  • 17.00 hodin: “No konečně! Celý den jsem čekalo na nějaké jídlo. Co to máme? Střední kousek libového masa a sladké brambory se salátem. Výborně! To si dám. Velmi zdravá kombinace. Ale nevím co bude, co když zase dlouho nepřijde nic dalšího? Raději to uložím celé do tuků!” Váš pozdní oběd, kterému před tím předcházel jeden pribiňáček či hruška, je sice nutričně vyvážený, zato opravdu zle načasovaný. Tělo je opět zmatené a bez ohledu na vaši snahu: ukládat se bude do tuků.
  • 9.00 hodin: “Halooo! Je čas na snídani! Co to měl znamenat ten jeden bílý odtučněný jogurt? To mám tu trošku bílkovin využít ke správné svalové funkci? Raději ne. Pochop, že hladovím! Dobře, jestli zase musím žadonit o jídlo tím, že tě bude bolet hlava a budeš ospalý: ok!” Další příklad toho, kdy tělo navnadíme a myslíme si “bůh ví jak” nám jeden bílý jogurt na snídani stačí. Vše tomu nasvědčuje. První hodinu nás zasytí a hlad nemáme, takže je to v pořádku, ne? A pak to přijde. Fyzická nevolnost, psychická nepohoda či zkrátka jen vlčí hlad a první “přejedení se dne”. Vše v důsledku špatné informace, kterou jsme tělu dali.
  • 15.00 hodin: “Mááááám hlad! Zase mááááám hlad! Je mi jedno, že byl před hodinou oběd! Plný talíř rizota mi nestačil! Ja chci další pořádné jídlo. Dej mi sladké, dalo bych si zákusek. Ne! Pringels. Kup mi pringels. A nějaké ovoce, to je zdravé, nebo mi dej třeba…” Takže: rýže, jako jeden z předních “sacharidových zástupců”, kteří nás mají zásobit energií, by měla být absolutně v pořádku, ne? Bohužel. Čas oběda byl správný, přemýšleli jste dobrým způsobem, chtěli jste tělu dopřát palivo, aby jste mohli “fungovat” v práci či během jakékoliv denní činnosti co nejdéle. I přesto je vše zase špatně, jak to? Jednoduše jako ve všech případech výše: Glykemický index rýže vám vystřelil krevní cukr někde k výšinám. Ten ovšem stejným způsobem, jako vyletěl, tak se i snesl dolů a vy máte zakrátko hlad. Nebo dokonce (což je horší, jelikož se tak snadněji přejíte) chuť! Zkrátka: rýže byla špatnou informací, jelikož nám rozkývala krevní cukr, jako na horské dráze.

ZHUBNU A TEČKA.

Miller-wallpaper-1_1024 – obnovený

Toto jsou příkladové otázky, které mi kladete nejčastěji. Přestože mým primárním cílem je: naučit vás filozofii potravin a lásky k sobě sama, tak vy se nedáte! Chcete znát odpovědi na to, co vás trápí nejvíce. A to je: pohled do zrcadla! Chcete vidět výsledky hned a chcete slyšet, že je to možné. Moje motto a zároveň svatá pravda: