Ingredience

JEZTE 4X DENNĚ CO 4 HODINY!

Následující řádky, prosím, čtěte opravdu velmi pozorně. Jedná se o nejzákladnější část vašeho nového životního stylu. Pokusím se to pojmout úderně a jasně. Tedy: Jdeme na to 🙂

JÍDLO JE INFORMACE: TIMING

Ať chceme či nikoliv: vše co sníme, vše co projde našimi ústy do žaludku dává tělu jasnou informaci o tom, jak má s příslušným chodem nakládat. Představme si na chvíli, že vaše tělo si umíbrblat” samo pro sebe, a může tak komentovat cokoliv, co jste právě pozřeli. Co si asi tak může říkat?Co třeba pár příkladů za všechny…

  • 13.00 hodin: “Hmmm! Tak velká kuřesí prsíčka s brokolicí na páře! Tak z masové bílkoviny budu regenerovat svalstvo, energii asi nepotřebuješ a brokolice? Škoda, že tam nebyl žádný správný tuk, abych z ní mohlo vstřebat vitamíny. Budu ji tedy ignorovat.” Na oběd přijmete flákotu masa a zeleninu na páře v domnění, že jste právě spořádali “super zdravý a low fat” obídek, ale skutek utek! Na oběd máte tělu říci: “funguj! Tu máš sacharidy, dej mi energii, jelikož potřebuji ještě půl dne pracovat.” Tímto obědem jej úplně zmatete. Tělo nebude mít energii z čeho čerpat, jelikož úplně chybí sacharidy. Neutrální zelenina ve formě brokolice je rovněž k ničemu, jelikož jste zapomněli přidat třeba jen lžíci olivového oleje, díky němuž by žaludek mohl vstřebat alespoň potřebné vitamíny.
  • 20.00 hodin: “Kešu oříšky? Jo, proč ne. A další para ořechy? A ještě vlašské? Tak dobře. Spooousta energie z mono-nenasycených tuků. Asi se chystáme někam na tůru. Budeme potřebovat hodně energie, ale opravdu hodně!” Možná jste si dali super svačinku k večernímu filmu, možná jste i celý den jedli ukázkově a šli všem příkladem. To je teď bohužel k ničemu. Pokud na večer příjmete takovou kalorickou bombu, tělo nemá nejmenší šanci s přijatou energií adekvátně naložit. Vše půjde rovnou do tukových zásob, ale ještě před tím se vám žaludek odvděčí těžkostí, tělo zasáhne ve formě letargie a nepříjemný pocit je na světě. Všechno proto, že jste zkrátka neodhadli velikost porce a čas, kdy si tuto jinak skvělou pochoutku dopřát.
  • 22.00 hodin: “Ooo, ovoce! To mám rádo. Je pěkně sladké. V pořádku, pošlu tedy organizmu energii ze získaného cukru.” V tuto denní dobu tělu řeknete, že potřebuje energii. Když ovšem jdete záhy spát, tak se energie uloží do tukových zásob, jelikož vy jste ve stavu regenerace těla.
  • 17.00 hodin: “No konečně! Celý den jsem čekalo na nějaké jídlo. Co to máme? Střední kousek libového masa a sladké brambory se salátem. Výborně! To si dám. Velmi zdravá kombinace. Ale nevím co bude, co když zase dlouho nepřijde nic dalšího? Raději to uložím celé do tuků!” Váš pozdní oběd, kterému před tím předcházel jeden pribiňáček či hruška, je sice nutričně vyvážený, zato opravdu zle načasovaný. Tělo je opět zmatené a bez ohledu na vaši snahu: ukládat se bude do tuků.
  • 9.00 hodin: “Halooo! Je čas na snídani! Co to měl znamenat ten jeden bílý odtučněný jogurt? To mám tu trošku bílkovin využít ke správné svalové funkci? Raději ne. Pochop, že hladovím! Dobře, jestli zase musím žadonit o jídlo tím, že tě bude bolet hlava a budeš ospalý: ok!” Další příklad toho, kdy tělo navnadíme a myslíme si “bůh ví jak” nám jeden bílý jogurt na snídani stačí. Vše tomu nasvědčuje. První hodinu nás zasytí a hlad nemáme, takže je to v pořádku, ne? A pak to přijde. Fyzická nevolnost, psychická nepohoda či zkrátka jen vlčí hlad a první “přejedení se dne”. Vše v důsledku špatné informace, kterou jsme tělu dali.
  • 15.00 hodin: “Mááááám hlad! Zase mááááám hlad! Je mi jedno, že byl před hodinou oběd! Plný talíř rizota mi nestačil! Ja chci další pořádné jídlo. Dej mi sladké, dalo bych si zákusek. Ne! Pringels. Kup mi pringels. A nějaké ovoce, to je zdravé, nebo mi dej třeba…” Takže: rýže, jako jeden z předních “sacharidových zástupců”, kteří nás mají zásobit energií, by měla být absolutně v pořádku, ne? Bohužel. Čas oběda byl správný, přemýšleli jste dobrým způsobem, chtěli jste tělu dopřát palivo, aby jste mohli “fungovat” v práci či během jakékoliv denní činnosti co nejdéle. I přesto je vše zase špatně, jak to? Jednoduše jako ve všech případech výše: Glykemický index rýže vám vystřelil krevní cukr někde k výšinám. Ten ovšem stejným způsobem, jako vyletěl, tak se i snesl dolů a vy máte zakrátko hlad. Nebo dokonce (což je horší, jelikož se tak snadněji přejíte) chuť! Zkrátka: rýže byla špatnou informací, jelikož nám rozkývala krevní cukr, jako na horské dráze.